Horský klan 15.část

18. ledna 2012 v 15:25 | Liz |  Příběh Horského klanu
Bylo krásné ráno, na tábor svítilo slunce a skály vrhali na okolí temné stíny. Stinná seděla společně s Růžičkou pod jednou skálou. Mladá učednice si prohlížela válečnici, jak si líže tlapky. Stinná ukončila své ranní mytí a zadívala se na mladou učednici.
"Potřebuješ něco?"zeptala se Stinná Růžičky. Ta se zamyslela.
"No.." zamumlala a sklopila pohled k zemi. Stinná jí pozorovala a uvědomila si že učednici asi něco trápí.
"Co se stalo?"zeptala se jí a sklonila k ní hlavu.
"Neumím vůbec bojovat a na co je klanu takový válečník" mňoukla potichu Růžička. Stinná se nad jejím problémem pousmála. Najednou si všimla Bažinné, která právě vycházela z doupěte.
"Vidíš támhletu kočku?"zeptala se Stinná a kývla hlavou směrem k Bažinné, která zamířila jejich směrem. Růžička přykývla.
"Ona také není moc silná bojovnice, ale zato jí jde spousta jiných věcí. V boji používá svou chytrost a přitom většinou zvítězí" snažila se Stinná učednici povzbudit.
"Co se tu děje?"zeptala se Bažinná když k nim došla.
"Tady ta učednice si myslí že něbude dobrá válečnice, protože neumí moc dobře bojovat"odvětila Stinná a koukla na zesmutnělou Růžičku.
"No to,a le není žádný problém"mňoukla zvesela Bažinná a drcla packou do Růžičina ramene.

Vážka ležela na prosluněném kameni nedaleko od školky, když k ní přiběhl Oheň. Vážka jen spokojeně zapředla a dál se vyhřívala na sluníčku.
"Ahoj" pozdravil jí Oheň a drcnul jí čumákem do tváře. Vážka se na něj podívala a usmála se. Na její srstí doleskovali paprsky slunce a Ohňovi to začalo trochu vadit.
"Mám dobrou zprávu" mňoukla na něj Vážka a usmála se. Oheň si jí prohlížel a nechápavě se na ní koukal.
"Jakou?"zeptal se jí a lehl si k ní.
"Budeme mít koťata" odpověděla Vážka zvesela. Oheň překvapeně zamrkal. Nemohl tomu uvěřit.
"Vážně?"zeptal se jí a prohlédl si její zlatavou srst na nepatrně vybouleném bříšku. No byla trochu kulatější,a le moc si toho nevšímal.
"Ano vážně"mňoukla Vážka." Dnes to ještě řeknu velitelce" odvětila Vážka a dotkla se Ohňova čumáčku.


Černodrápka stála nad Limetkou a pozorovala jí. Učednici zezrzly už i tlapky u nohou. Nevypadala dobře. Najednou otevřela oči. Černodrápka odvrátila pohled. Její oči už nebyly zářivě zelené, ale začaly rudnout, zatím nebyly sitě rudé,a le jenom narůžovělé. Přesto to byl hrozný pohled.
"Co se děje?"zeptala se Limetka, když se na ní Černodrápka odmítala podívat. Pak si vzpoměla na miulou noc a sklopila hlavu.
"Kde jsou ostatní učedníci?"zeptala se Limetka a koukla zkoumavě na svou učitelku.
"Nesmíš vyjít z doupěte, pokud tě někdo uvidí nedopadne to dobře. celý tábor začne panmikařit a dožadovat se odpovědí co se s tebou děje, ale to nikdo neví" mňoukla Černodrápka.
"já ano" mňoukla si pro sebe Limetka a začala se procházet po doupěti.

Bělosrstý se chtěl jít podívat za Černodrápkou, ale když přišel ke vchodu zahlédl cizí šedozrzavou kočku, vběhl do doupěte. Černodrápka si z té cizí kočky nic nedělala. Až teď si Bělosrstý všiml že cizí kočka má pach Horského klanu. Prohlédl si jí. Byla to kočka z jeho snu. Limetka.
"Černodrápko co se to s Limetkou děje?ůzeptal se léčitelky, která si ho zřejmě všimla až nyní, protože při zvuku jeho hlasu sebou nepatrně trhla.
"To kdybych věděla" mńoukla Černodrápka a koukla se na Limetku, která pochodovala po doupěti.
"Já jsem tohle už viděl" mňoukl Bělosrstý a pozoroval Limetku. Snažil se zachytit její pohled aby se přesvědčil že se jeho sen vyplňuje.
"Kde?"zeptala se Černodrápka a zvědavě se na Bělosrstého podívala.
"Ve svém snu. Limetka v něm ležela v pelíšku a pak najednou začala reznout a když otevřela oči měla je krvavě rudé a pak zemřela" odpověděl jí Bělosrstý. Limetka se k nim otočila.
"Ten sen ti poslal Hvězdný klan" mňoukla Limetka a došla až k nim. Bělosrstý si jí překvapeně prohlédl a Černodrápka se podivěně koukla na Bělosrstého.
"Jaktože nebyl ten sen poslán mě,"zaptala se Černodrápka jen tak pro sebe. Liemtka sklonila hlavu.
"Protože věštba, kterou jsem slyšela byla určena Tajemné hvězdě" odpověděla jí Limetka.
"Jaká věštba?"zeptala se Černodrápka zároveň s Bělosrstým.
"No.." mňoukla Limetka.



Karamelka se zastavila, když už byli skoro u řeky. Sokol se také zastavil a podíval se na ní. Němá a Smrtelný se zastavili až u řeky.
"Tak jdete?"zeptal se Smrtelný a provrtával Karamelku pohledem. Ta mu, ale nevěnovala pozornost.
"Děje se něco?"zeptal se své učednice Sokol a prohlédl si jí. Karamelka se krčila před řekou a prohlížela si jí.
"No..jednou mě kočky u řeky přepadli" mňoukla Karamelka a prohlížela si vzdálenější břeh. Sokol koukl na Němou a Smrtelného. Měl by je poslat dál jinak kontrolu nedokončí včas.
"Běžte dál" mňoukla Sokol na Smrtelného, který přykývl a rozeběhl se. Němá se ještě jednou koukla na Karamelku.
"Budete v pořádku?"zeptala se a koukla na Smrtelného, který běžel dál podél řeky. Karamleka na ní kývla a nemá se rozěbehla aby dohnala Smrtelného.
"neboj se teď ti nic neudělají" chlácholil jí Sokol a rozběhl se dál." Musíme dneska obejít celé naše teritorium a nesmíme se zpozdit jinak nám velitelka vynadá" mňoukl ještě Sokol a zryclil tempo. Karamelka se za ním rozběhla aby mu stačila.

Temný s Bažinnou seděli na tréninkovém plácku a pozorovali Flíčka s Růžičkou, jak se spolu perou. Flíček zatím vítězil, ale přece jenom byl to kluk a Růžička nebyl zrovna skvělá bojovnice, ale zato jí šlo zase něco jiného. Kdykoli mohla Flíčka předhonit v plavání nebo v lovu.
Temný zvedl hlavu a zadíval se směrem k táboru. Plácek byl na horském place a tak byl obklopen stromy. Bažinná taky zvedla hlavu a zároveň s Temným si všimla světlé kočičky, která k nim běžela od stromů. Oba moc dobře věděli že jediná kočka, která je dostatečně malá a přitom je válečnicí je jen jedna. Nova.
"Máte se vrátit do tábora" mňoukla na ně Nova, když k nim doběhla. Byla o hodně menši než ostatní válečníci a proto ji většina nových učedníků řadila mezi ně.
Flíček s Růžičkou se přestali prát a podívali se na bílou kočku s béžovými a kramelovými pruhy, která byla podobně velká jako oni.
"Ty jsi nová učednice?"zeptal se Flíček a prohlížel si jí. Bažinná s Temným jen těžko zadržovali smích. Nova se na Flíčka koukla s naštvaným zábleskem v očích.
"Já nejsem učednice" prskla na něj a pak stejným pohledem sjela i Temného s Bažinnou. Oby byli poobně staří jako ona.
"Učedníky nejsou moc dlouho Novo, nebuď na ně tak přísná" mňoukl Temný a usmál se na ní. Nova přimhouřila oči a oba učedníky si prohlédla.
"Dobře" mńoukla už klidnějším hlasem a rozběhla se zpět do tábora.

Většina učedníků dnes byla na obhlídnce hranic, aby poznali kam až sahá jejich území. Lištička s Modřenkou, Rychlým orlem a Ohnivým pruhem byly právě u hranic se Stínovými, když je dohnal Gepard.
"Musíte se ihned vrátit do tábora je to velmi důležité" mňouk na ně Gepard a přelétl celou skupinu pohledem. Lištička s Bělinkou se na něj podívali. Vypadal unaveně.
"Co se stalo tak důležitého že ani nemůžeme dokončit prohlídku hranic?"zeptal se Ohnivý. Gepard si už trochu oddychl a tak byl schopen odpovědět.
"To nevím, mám jenom rozkaz od velitelky sehnat vaší skupinu a vyřídit ať se vrátíte do tábora" odpověděl mu Gepard.
"Asi by jsme si měli pospíšit" mńoukl Rychlý a koukl na učednice.
"Udržíte naše tempo?"zeptal se jich. Obe byly dostatečně rychlé, ale s Gepardem se nemohli rovnat.
"Za zkoušku nic nedám" mňoukla Modřenka.
"Budu se snažit" odpověděla Lištička.
Tak se tedy všichni rozběhli směrem zpět k táboru.

Kostra, Trnitý, Belinka, Hnědák a Spárek byli na hranicích s Ledovým klanem. Když se Spárek zastavil a rozhlédl se okolo sebe. Zbytek skupiny taky zastavila pozoroval ho.
"Co se děje?"zeptal se Trnitý a prohlédl si ho.
"Mám pocit jako by za námi někdo běžel" mňoukl Spárek a najednou se za nimi objevila Tanečnice. Byla dost udýchaná.
"Děje se něco v táboře?"zeptal se Trnitý a prohlížel si Tanečnici. Ta jen přykývla.
"Co přesně se tam děje?"zeptala se Kostra a přelétla pohledem učedníky.
"Mám rozkaz od velitelky ať se okamžitě vrátíte do tábora, ale nevím z jakého důvodu" odvětila Tanečnice, která už se dostatečně vydýchala.
"Zajímalo by mě proč se musíme vracet, já bych si ráda prohlédla hranice" mňoukla si pro sebe Bělinka, ale nejspíše ne tak potichu aby to její učitel nezaslechl. trnitý se na ní koukl káravým pohledem a Bělinka se zahleděla do země.
"Takže se musíme vrátit?"zeptal se Spárek zvědavě Kostry, která na něj kývla.
"Bude to něco hodně důležitého" mňoukl Hnědák.
"Vracíme se" mňoukla Kostra a rozběhla se směrem k táboru. Ostatní jí následovaly.

Ohníček a Šutřík byly na lovu, když k nim přiběhla Stinná a vyplašila Ohníčkovi kořist. Stinná se na něj omluvně koukla a on jen kývl.
"Mám pro vás vzkaz" mňoukla trochu udýchaně Stinná, ale aspoň nemusela běžet daleko. Učedníci lovily u Vysoké skály, která byla nedaleko tábora.
"Jaký" zeptal se Šutřík a prohlédl si Stinnou. Ohníček zatím začal sbírat nalovenou kořist.
" Musíte se ihned vrátit do tábora" mňoukla na ně Stinná.
"Proč?"zeptal se jí Ohníček s plnou pusou ulovené kořisti. Stinná se nad tím pohledem musela usmát.
"Tak to nevím jen vám mám vzkázat ať se vrátíte do tábora a Ohníčkovi mám od Modroočky vzkázat, že jestli tam nebudete do západu slunce tak víš co tě čeká" odvětila stinná. Slunce už pomlau zapadalo a Ohníček moc dobře věděl co ho čeká jestli si nepospíší.
"Tak vyrazíme" mńoukl Šutřík a vzal svou alovenou kořist a rozběhli se směrem k táboru.

Modroočka ležela společně se Sněžnou a Kožešinou u válečnického doupěte. Obě jí pozorovali.
"Co uděláš Ohníčkovi jestli se nevrátí dokud nezapadne slunce?"zeptala se zvědavě kožešina. Modroočka se nad tou otázkou usmála.
"No myslím že on ví co tím chci říct a tady Sněžná určitě taky" mňoukla Modroočka a koukla na Kožešinu, která nic nepochopila.
"Myslíš to co ti kdysi dělávala Smršť?" zaptala se Sněžná. Modroočka jenom přykývla a usmála se na ní.
"Co dělala Smršť Modroočce?"zeptala se Kožešina své bývalé učitelky.
"Vždycky, když Modroočka přišla podě na trénink nebo se pozdě vrátila z lovu tak jí Smršť nařídila vylézt na Vysokou skálu" odpověděla Sněžná Kožešině, která se naní koukla.
"Ale to je nebezpečné" odvětila Kožešina.
"Možná,a le zocelí tě to a myslím že Ohníčka to i celkem baví. Může aspoň dokázat že je lepší než jsem bývala já" mňoukla Modroočka zvesela a koukala na vchod do tábora. Slunce už totiž skoro zapadlo.

Smršť s Ledosrstou leželi před školkou a sledovali vchod do léčitelčina doupěte, kde před dlouhou chvíli zmizela Kapradinná. Jen na pár minut vylezla aby poslala několik válečníků sehnat kočky mimo tábor a pak v něm zase zmizela.
"Co myslíš že se děje?" zeptala se Ledosrstá. Smršť se zamyslela a pak se zakoukala směrem k válečnickému doupětei.
"To nevím, ale mám divný pocit že v tom Bělosrstý hraje určitou roli" mňoukla Smršť.
"Proč zrovna on?"zeptala se znovu Ledosrstá.
"Jak dlouho si ho neviděla v táboře?"zeptala se Smršť Ledosrsté. Ta se jen zamyslela.
"Myslím že naposledy když bylo slunce nevýše" odpověděla Ledosrstá.
"Já ho naposledy viděla vstupovat do Černodrápčina doupěte, což mi přijde zvláštní, když je tam i Kapradinná" odvětila Smršť a společně s Ledosrstou dál pozorovali léčitelčino doupě.

Černospár, Tygrouš, Laskavý a Ořešák seděli před vchodem do tábora a měli kontrolovat až se vrátí všechny kočky. Mezitím se, ale snažili uhádnout kvůli čemu velitelka tak šílí.
"Ach jo tady je nuda" mňoukl Ořešák a koukl po ostatních válečnících.
"Byl si snad zvyklý na víc akce?"zeptal se Černospár a uchichtl se.
"Jo byl, protože jsem byl ještě učedník a ti měli vždycky o zábavu postaráno" odvětil Ořešák a přejel pohledem na Laskavého, který jen seděl a koukalů do lesa před táborem.
"Děje se něco?"zeptal se Laskavého Tygrouš. Ten se na něj podíval.
"Ne nic jen přemýšlím co se asi stalo. Musí to mít něco společného s Limetkou nebo Černodrápkou jinak by nebyly v léčitelském doupěti" odvětil Laskavý. Tygrouš se na něj kouknul.
"Neboj se určitě nám velitelka všechno řekne" chlácholil ho Tygrouš. laskavý jen přykývl a dál mu nevěnoval pozornost.

Když byli všechny kočky v táboře tak Kapradinná konečně vyšla od Černodrápky. Klan ani nemusela svolávat už seděl na obvyklém místě a ona před něj jenom předstoupila.
"Myslím že bude nejlepší začít dobrou zprávou a to je ta, že Zlatá Vážka bude mít koťata" mňoukla velitelka a usmála se směrem k Ohňopvi a Vážce, kteří seděli vzadu.
"Dále. Všichni jste si jistě všimli, že jsem dnes byla většinu času u Černodrápky. Mě nic není, ale děje se tu něco velmi zvláštního. Limetka viděla věštbu, ale tato věštba je na ní příliš a proto se nějak mění. Věštba, kterou viděla nebyla určena nikomu, kod sedí mezi námi. Byla určena Tajemné hvězdě" oznámila Kapradinná. "A proto" mňoukla Kapradinná a přelétla pohledem celý klan.
 


Komentáře

1 Limetka (Sněhová hvězda) Limetka (Sněhová hvězda) | 18. ledna 2012 v 16:59 | Reagovat

pokračuj!!! :O! skončla jsi v tom nejlepším!! O_o

2 Liz Liz | Web | 18. ledna 2012 v 17:00 | Reagovat

[1]: no o to právě šlo :)

3 Limetka (Sněhová hvězda) Limetka (Sněhová hvězda) | 18. ledna 2012 v 18:09 | Reagovat

[2]: :D

4 Jiskra Jiskra | 20. ledna 2012 v 19:01 | Reagovat

[3]: "a proto.........."
Hej proč mi to děláš :-) Já to nevydržím

5 Liz Liz | Web | 20. ledna 2012 v 19:20 | Reagovat

[4]: aby ste se nenudily :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama